Ženy a sebevědomí


Já vím, že my ženy jsme docela opravdu hodně přecitlivělé, ale ne každá žena je přecitlivělá. Například některé ženy, třeba, které jsou opravdu silné, tak potom mají silnou náturu. Podle mého názoru je tohle dobré, protože žena se cítí, že je opravdu silná a všehoschopná. Tak potom to také ovlivní její sebevědomí, jsou ale ženy nebo i pánové, a to hlavně ženy, které třeba mají i nízké sebevědomí. Podle mého názoru je tohle škoda, protože kdyby ženy měly opravdu vysoké sebevědomí, tak by třeba na tom byly úplně jinak a lépe, než třeba jak jsou teď. A o sebevědomí o ženách mluvím hlavně kvůli tomu, že já třeba žádné sebevědomí nemám.

Mám malé sebevědomí.

Opravdu hodně mě to mrzí, někdy ani nevím, co mám dělat, protože moje sebevědomí je téměř na bodu mrazu. Říkám si, že je to opravdu škoda. Škoda, že není třeba nějaká škola anebo nějaké kurzy, kde by se třeba žena anebo i jiný člověk, třeba muž, naučili třeba to, aby měli větší sebevědomí. Mě tohle opravdu mrzí, ale bohužel s tím nic nemůžu dělat. Nemohu s tím nic nadělat, kdyby třeba byla nějaká škola, kde se učí sebevědomí, tak věřte, že já bych tam byla opravdu úplně první.

Jaké máte sebevědomí?

Byla bych první zájemce, i kdyby to stálo, co to stojí, kdyby to stálo opravdu hodně peněz, tak bych do toho šla, protože když máte opravdu nízké sebevědomí, tak je to docela škoda. Já například třeba nemůžu chodit ani na nějaké velké oslavy. Protože vždycky se tam cítím nesvá. Ne, že bych byla introvert anebo třeba nějaký flegmatik. Ale opravdu jsem sice ráda středem pozornosti, ale nemám ráda, třeba když na mě mluví opravdu hodně lidí. Vadí mi, když mi někdo řekne, že mi to jako ženě sluší. Já si vždycky stydím a třeba někdy také zrudnu. Mám totiž nedostatek sebevědomí, takže jsem si řekla, že kdyby třeba mi někdo poradil, jak na sebevědomí, tak mu budu opravdu vděčná a budu platit zlatem.